Sobota , 24 Únor 2018

Zahoďte rituály

K tomuto článku mě dovedlo video Mirka Vojáčka. Souzněla jsem s jeho slovy a rozhodla se nad nimi zamyslet. Teď mě slovo zamyslet trochu zarazilo. Naše mysl je totiž velmi silný nástroj a má tendenci neustále věci rozebírat a zanášet „hlavu“ mnohdy nesmyslnými teoriemi a domněnkami. Mysl, rozum a ego totiž chtějí, abychom všechny životní situace prožívali. Čím větší dramata, tím lepší. Aspoň je víc práce. My se pak úspěšně mučíme a honíme za falešnou představou. Odvádí nás od podstaty našeho života a tím je jít svou cestou a být šťastný.

Naše mysl má ráda ještě jednu věc – rituály. Vzpomínám si, že už jako dítě jsem jich měla spousty. Například jsem si řekla, že když dojdu na roh támhle toho domu dříve, než projede to červené auto, zítřejší písemka dopadne dobře. A co třeba talismany, půl tašky talismanů se mnou jezdilo na sportovní závody. Jednou stačilo zjistit, že mi jeden chybí a okamžitě jsem věděla, že je všechno v háji. Taky, že bylo. Samostatnou kapitolou by byly řetízky a různé ochranné amulety. O tom někdy jindy. Co jsem vlastně dělala? Nechala jsem, aby výsledek ovlivnil mojí realitu. Ne já sama, ale výsledek rituálu.

Mysl si neustále hraje s různými postupy, přidává další varianty, rozebírá situace ze všech stran. Ve výsledku uvízneme v síti myšlenek, vytváříme rituály a zapomeneme jít po své cestě.

Nechci úplně říct, že všechny rituály jsou primárně špatné, ale musíme je brát jako nadstavbu něčeho, ne jako základ. Nesmíme se bát, že když něco špatně v rituálu uděláme, všechno zkazíme a nedosáhneme toho, čeho chceme.

Hodně je to vidět na všelijakých ezoterických rituálech, které nás učí tematické knihy a semináře, které se staly v poslední době velmi žádané. Uvedu v nadsázce jeden příklad.

Chceme vytvořit na nějaký konkrétní záměr rituál (peníze, láska, práce…). První co musíme udělat je – najít vhodné místo. Dobře, máme vhodné místo. Co dál, zapálíme svíčku. Ha, máme správnou barvu? V magii se nevyznáme, ale na tamtom webu psali, že má být univerzální bílá, tak bílou. Nemělo by jich být více? Dobře další svíčky svítí. Kameny, potřebujeme kameny. Základní křišťál máme, přidáme další. Čím větší, tím lepší. Co dál. Chtělo by to nějaké rituální předměty, těch máme celou řadu. Co máme, vyskládáme. Nesmíme zapomenout na vonné tyčinky. Hoří oheň, my sedíme v meditační pozici, řada kamenů vyzařuje a lapá všechno, co může, rituální předměty ve správných pozicích – ano, ještě by to chtělo nějakou fotku mistra nebo lépe více mistrů. Dobře, všechno připraveno, tedy začneme. Požádáme ochránce, nesmíme zapomenout na nanebevzaté mistry a ještě někoho, archanděly. Andělé by mohli být naštvaní, tak ještě je. A teď si můžeme přát, ale co když jsme na něco zapomněli?

Uvědomujete si, co se vlastně děje? Náš rituál, věci, postup, nás odvádí od něčeho skutečně důležitého. Bere nám vnitřní svobodu. Necháváme rozhodovat o našem životě uměle vytvořený postup, věcem přidáváme životně důležité vlastnosti a ztotožňujeme se s výsledkem. Nerozhodujeme o něm sami. Proč je tak těžké uvěřit, že žádný rituál nás ke štěstí nepřivede? Protože je těžké přijmout za svůj život odpovědnost. Vždy se totiž musíme otočit sami k sobě a tam najdeme odpovědi a cestu.

Zapomeňte na rituály a postupy.

Na závěr si dovoluji citovat právě Mirka Vojáčka: „Buďme ochotni nechat jít cokoliv, co jsme se naučili. A teprve když se otevřeme téhle možnosti, tak se najednou otevře nový prostor.“

LH

Zkontrolujte také

Supermouky bez lepku

Bílá mouka obsahuje minimum prospěšných živin, přesto ji máme v jídelníčku nadbytek. A tím i lepku, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *